
Příjezd do Františkových Lázní byl… zvláštní. Moje první myšlenky? „Kde zaparkuju? Páni, vždyť to moje auto se do tohohle města vůbec nehodí.“ Už při vjezdu jsem cítila tu starodávnou atmosféru – jako by město dýchalo historií. Hledání parkovacího místa bylo trošku komplikovanější, ale nakonec jsem ho našla kousek od centra. A tak jsem se mohla vydat pěšky – procházkou přes park do města, které vypadá jako z jiné doby.
Zažily jste už ten pocit, jako kdyby vás něco pohladilo po duši? Přesně to jsem cítila, když jsem vstoupila do lázeňského parku a sedla si na lavičku. Ten klid byl až magický. Všechno napětí, stres a únava z předešlých dní se najednou rozplynuly. Jen lehký větřík, zpěv ptáků a šum vody. Procházela jsem mezi stromy, pozorovala lidi, kteří nikam nespěchali, a poslouchala ten jemný hlas přírody.
Byl to ten okamžik, který tě zastaví a zašeptá: „Zpomal, zasloužíš si to.“ A já jsem si v ten moment připadala jako královna. Ne kvůli oblečení. Ne kvůli hotelu. Ale kvůli tomu vnitřnímu pocitu, že konečně je všechno jen o mně. A přesně tohle bych přála každé ženě. Zažít ten klid, který hladí duši. Proto Františkovy Lázně jsou lázně, kde se léčí nejen tělo, ale i duše.

Park
A pokud by ses chtěla vrátit v čase do přelomu 18. a 19. století a nechat se hýčkat jako Lázeňský host dávných časů, pak jsou Františkovy Lázně to pravé místo. Máš pocit, jako bys vkročila do jiného století.
Pokud přemýšlíte o návštěvě, tak se můžete podívat i na krásný hotel, prostě ubytování jak pro královny. https://booking.stay22.com/novyrozjezd/7OFHb0ANTs
Prameny, které jsem ochutnala
Františkovy Lázně mají přibližně 24 pramenů – já jsem nedokázala vyzkoušet všechny, ale pár jsem si jich nemohla nechat ujít.
Když jsem procházela parkem, nejdřív jsem se zastavila u Solného pramene a Lučního pramene. Tahle kolonáda se zrovna rekonstruovala, takže jsem si ji nemohla prohlédnout celou, ale i tak měla své kouzlo.
O kousek dál mě přivítal Adlerův pramen, u kterého jsem si udělala jen fotografii – i samotné místo působilo klidně a elegantně. Některé prameny jsou uvnitř lázeňských domů, takže se k nim běžný návštěvník nedostane. Ale venkovní prameny mi bohatě stačily.
Ochutnala jsem Františkův pramen, a pak zamířila do Dvorany Glauberových pramenů – včetně nejsilnějšího z nich, Glauberu IV. A na závěr jsem si sedla k Novému prameni – chvíli jen tak v tichu, pozorovala okolí a nechala to na sebe působit. Byl to ten typ chvíle, kdy se čas na chvíli zastaví.

Pramen ADLER
Moje zastávky, které ti doporučuju
Lázeňská kolonáda je krásné místo pro posezení. Já jsem si tady dala kávu a výbornou zmrzlinu. Pokud miluješ lázeňské oplatky, tak těch tam je velký výběr.
Socha malého Františka tohle místo jsem samozřejmě nemohla vynechat. Je to ikona města. Říká se, že přináší štěstí ženám, které touží po miminku, aby otěhotněly.
Altán ten mě úplně nadchnul. Působí jako malý chrám. Bývají tu i hudební akce a tím to místo dostává ještě magičtější atmosféru.
Informační centrum a Zrcadlová síň
– kousek za altánem, ideální na rychlou zastávku.
Přesněji řečeno Zrcadlové bludiště – projdete kolem zrcadel a když si nedáte pozor, snadno do některého vrazíte. Všechno kolem vás vypadá stejně, a tak najednou zjistíte, že jste tam jen vy – v mnoha odrazech.
Vláček do zookoutku Amerika
pokud si chceš udělat výlet trochu dál a dát nožkám pauzu, můžeš se svézt až k malému zvířecímu koutku. Kde si můžeš posedět, projít se kolem zvířátek a zpátky buď pěšky parkem nebo opět vláčkem.

Zrcadlová síň